slavojmoravany.com

Sestava: Strmiska – Holeček, Bařina, Bilíček (24. Měsíček L.), Selucký – Vlachovský, Kalinec, Merta, Soukup – Hudec, Zbořil P.

ŽK: Hudec, Holeček, Vlachovský

K utkání do Uhřic jsme přijeli ve značně improvizované sestavě. Chyběli Měsíček M., Pintek a stále zraněný Drobilík. Uhřice značně namočené v sestupových příčkách potřebovali nutně bodovat.

V začátku prvního poločasu nebylo příliš kloudných akcí ani na jedné straně. Za zmínku stojí snad jen nebezpečný roh, ze kterého domácí ohrozili Strmiskovu branku.  Následovala série faulů, když nejdříve blízko naší branky fauloval Bařina a v zápětí ostrým zákrokem domácí hráč vyřadil ze hry Bilíčka. Ten ještě zkoušel vydržet, ale po deseti minutách trápení byl kvůli zranění vystřídán. Nedlouho po faulu na Bilíčka kopali domácí roh, ze kterého se odrazil míč k jednomu z číhajících hráčů a ten si pohrál s naší obranou a nedal Strmiskovi šanci 1:0. První trochu výraznější šanci jsme tak měli až ve 25. minutě, když vedle branky hlavičkoval Bařina. Ten v zápětí chyboval u domácího vápna a nejistý Strmiska natřikrát zahraňoval situaci. O sedm minut později měl dobrou příležitost Hudec. Po Zbořilově centru se k němu dostal odražený míč a jeho tvrdý volej na poslední chvíli vyhlavičkoval domácí obránce. Pět minut před koncem poločasu se domácí útočník protahoval u brankové čáry kolem Holečka a upadl. Rozhodčí Rybecký však penaltu neodpískal. To bylo všechno z prvního poločasu.

Bohužel to bylo všechno i z celého zápasu. To co následovalo ve druhém poločase mělo s fotbalem jen pramálo společného. Byla to směs nepřesných přihrávek, tvrdých zákroků a hněvu. Sice jsme bojovali a snažili se vyrovnat, ale žádná šance nebyla tak nebezpečná, aby korigovala skóre. Navíc domácí také hrozili, zejména z brejků. Díky jednomu takovému vstřelili druhý gól, ten však nebyl pro ofsajd uznán.

Protože od začátku nastavil rozhodčí Rybecký podivný metr na zákroky (na obou stranách), všechno spělo k neodvratnému konci. Po strkanici ve zdi oplácel jasně na červenou kartu Vlachovský (dostal jen žlutou). Jen o minutu později fauloval na druhé straně ze zadu Hudce domácí hráč č. 15. taktéž na červenou (taktéž dostal jen žlutou). Druhou žlutou však dostal v zápětí, když na pokyn rozhodčího nereagoval a schválně zdržoval. Zvedla se vlna nevole domácích fanoušků a úplný závěr tak vyvrcholil v ještě vetší frašku.

Díky naší neschopnosti vstřelit gól si tři body zaslouženě připsaly domácí Uhřice.

Sestava: Toman – Bilíček, Holeček, Bařina, Selucký – Měsíček M., Merta, Vlachovský, Kalinec (75.  – Zbořil P., Pintez (46. Měsíček L.)

Branky: Vlachovský, Holeček

V dalším domácím zápase jsme narazili na soupeře z Tv. Lhoty. Do zápasu jsme nastoupili bez stále zraněného Martina Drobilíka. Zápas jsme začali tlakem, který vyústil ve vedoucí branku – k trestnému kopu se postavil Vlachovský a nedal hostujícímu brankáři šanci – 1:0. Poté se fotbal na dlouhou dobu vytratil, oba týmy kazily velké množství přihrávek a ani moc šancí k vidění nebylo! Výjimkou byla akce M. Měsíčka s Vlachovským, po jehož centru přestřelil z malého vápna branku Kalinec, zanedlouho ještě po podobné akci zahrozil Pintez, ale do zakončení se nedostal. Hosté zahrozili jen jednou, ale Toman šanci zlikvidoval. To bylo z první půle vše.

Druhý poločas začal, tak jak první skončil. Měli jsme převahu, ale ne a ne si vypracovat větší šanci, zůstávalo jen u náznaků šancí. Vysvobození přišlo až 15 minut před koncem, když se z trestného kopu trefil Holeček. Poté jako kdyby z nás spadla nějaká deka a břevno trefil Bařina, poté se do vyložené šance dostal Vlachovský, ale hlavou přestřelil. Pak Kalinec z dobré pozice střílel mimo. Do konce zápasu se už skóre nezměnilo a tak jsme si připsali další 3 důležité body.

Sestava: Toman – Bilíček, Holeček, Bařina, Selucký – Měsíček M. (85. Soukup), Vlachovský, Merta, Kalinec (80. Měsíček L.) – Hudec (60. Pintez), Zbořil P.

V dalším zápase jsme zajížděli na půdu třetího týmu tabulky Vnorov. Do utkání nemohl zasáhnout náš nejzkušenější hráč Martin Drobilík, který laboruje s nataženou achilovkou. První půle byla vyrovnaná. Domácí si ale vypracovali větší šanci – po nedůrazu před naším pokutovým územím se míč dostal až k domácímu útočníkovi, který přihrával nezjištně pod sebe před opuštěnou branku, domácí hráči však nedokázali míč protlačit do sítě. My jsme zahrozili z několika standartek, když v obou případech na míč nedosáhl P. Zbořil. Jednou nebezpečně střílel M. Měsíček. Většina poločasu se odehrávala mezi šestnáctkami.

Ve druhém poločase jsme měli navrch my. Soupeře jsme začali přehrávat a vytvářeli si i šance. Nejdřív zahrozil Hudec střelou z voleje, kterou domácí gólman bez problémů pokryl. Poté se do obrovské šance dostal Kalinec, když se k němu odrazila zblokovaná střela, ale nedokázal míč zkrotit natolik, aby se dostal do sítě a domácí jej vykopli z brankové čáry. V další šanci se objevil P. Zbořil, kterému nabil na malé vápno agilní M. Měsíček, ale ten netrefil dobře míč a ten se sotva došoural k brankáři. V další šanci se objevil Bilíček, když opět po přihrávce M. Měsíčka trefil z 5-ti metrů jen prostředek branky. Domácí se ve druhé půli prakticky nedostali na dostřel naší branky, jen jednou musel Toman zasahovat při střele z 20-ti metrů. A jelikož jsme v závěru nedokázali vytěžit nic ani z několika standardních situací, tak zápas skončil bez branek!

Pro dnešní vydání našeho zpravodaje jsme si pro Vás připravili rozhovor s moravanským odchovancem Jarkem Holečkem, který posílil náš tým pro jarní část sezóny 2009/2010.

Jaro, s fotbalem jsi začínal v Moravanech, jak všichni víme. Mohl bys nám říct, kde všude jsi kromě Slavoje působil?

Zdravím všechny fanoušky Slavoje.

Z Moravan jsem odcházel ve 13-ti letech do starších žáků Kyjova, kde jsme vykopali postup do 2.ligy žáků. V 15-ti jsem zkoušel štěstí v ligovém dorostu Olomouce, ale to nevyšlo a tak jsem z Kyjova zamířil do Ratíškovic hrát 2.dorosteneckou ligu. Zde jsem měl možnost si vyzkoušet i druhou nejvyšší soutěž v mužské kategorii, což byla obrovská škola. Ve 20-ti letech jsem se vrátil hrát divizi do Kyjova. Vydržel jsem tam 4 roky a pak neodolal nabídce z Rakouska – SV Grammel Golling Pochlarn. Po dvou letech jsem se vrátil pomoci Kyjovu v Krajském přeboru a teď jsem přišel pomoci Slavoji v okresním přeboru.

Dva kluby, ve kterých jsi působil, se teď nachází v nepříliš záviděníhodné situaci. Na mysli mám Kyjov a Ratíškovice. V Kyjově jsi v mužích působil, proč myslíš, že se teď klub nachází tam, kde je? Před několika lety přitom hrál MSFL…

Máš pravdu, oba bojují o záchranu v KP a oba to budou mít velmi těžké. U obou mě to velmi mrzí, mám tam spoustu kamarádů.

V Kyjově dělají co můžou, aby se to zlepšilo, shání nové sponzory, neustále se mění vedení, trenéři, ale pořád se nedaří. Hlavním problémem je dle mě neochota odchovanců hrát v Kyjově. Nad tím by se mělo vedení zamyslet. Pod trenérem Matuškem jsme hráli prakticky jen odchovanci a bojovali o postup do divize a dostali se do finále krajského poháru. Po našem odchodu se Kyjov neustále propadá. Ale pevně věřím, že se zachrání. Teď přišli kvalitní fotbalisti Rezek a Kučera, věřím, že Kyjovu pomůžou.

Několik sezón jsi strávil v Rakousku. Mohl bys srovnat třeba působení v Kyjově a v Rakousku, ať už po stránce fotbalové, ale i dění kolem fotbalu (zázemí atd.)?

V Rakousku jsem byl velmi spokojený. Nebyli tam sice tak kvalitní fotbalisti jako třeba v Kyjově, ale ti kluci nic nevypustí. 90 minut jedou na krev, to nasazení je enormní v zápase i na tréninku. Navíc jsme byli v týmu 2 Češi, Jugoslávec a 6 Turků, takže to nebyli jen rakouští buldoci. Zázemí bylo skvělé, možnosti jsou s ČR nesrovnatelné – soustředění v Turecku, turnaje v Německu atd. Samozřejmě dodržovali, co bylo ve smlouvě, ale i když jsme něco dohodli jen ústně, tak to prostě platilo. To se tady už moc nenosí.

Menší oklikou se dostáváme k tvému návratu do MoravanJ Jak se rodilo tvoje hostování? Nastaly nějaké komplikace nebo vše proběhlo hladce?

Byly menší komplikace, měl jsem přijít už v létě, ale Kyjov chtěl alespoň půl roku pomoct v KP a až pak mě byli ochotni pustit. S trenérem Lorencem a panem Flašarem jsme uzavřeli nějakou dohodu a i když se v Kyjově změnilo vedení, tak trenér Lorenc slovo dodržel a umožnil mně hostování. Hlavně kvůli němu se mně ale z Kyjova neodcházelo lehce.

Náš tým se po podzimní části nacházel až na 11.místě. V zimě kromě tebe mužstvo doplnili ještě další posily (Selucký, Bilíček a Pintez). Máme na to konkurovat předním týmům okresního přeboru nebo na nás zbude boj o záchranu?

11. místo neodpovídalo kvalitě kádru, který tady byl už na podzim. Teď navíc přišli na poměry okresního přeboru opravdu kvalitní fotbalisti. Měli bychom rychle opustit spodní patra a dostat se do horní poloviny tabulky, jinak bych to považoval za velké zklamání. Samozřejmě chvíli potrvá, než se sehrajeme a zvykneme si na sebe. Rozjezd zabrzdila i zranění, ať už moje nebo Pinteze. Ten se mně po fotbalové stránce velmi líbí, věřím, že až bude fit, bude velkým přínosem.

Co říkáš atmosféře v týmu? S mnoha spoluhráči jsi hrával už v žácích a ti, kteří přišli, do týmu zapadli okamžitě nebo ne?

Atmosféra je dobrá, sešla se tady dobrá parta, kluky jsem samozřejmě všechny znal a ti co přišli, zapadli výborně. Jen u některých mě chybí větší hlad po vítězství, ale to se jistě podá.

Hned v prvním přípravném zápase s Vracovem jsi se zranil a dlouhou dobu jsi se nemohl vrátit na trávník. O jaký druh zranění šlo a jak zranění vypadá teď? Jsi už 100% zdráv?

Mám problémy s úpony stehenního svalu a s třísly. Stoprocentní to bohužel ještě není a občas tomu v souboji uhnu, ale výrazně se to lepší a v Dambořicích už to bylo tak na 90%. Bohužel jsem 2 měsíce nemohl běhat, tak jsem ztratil i fyzicky. Proto momentálně musím pracovat hlavně na získání fyzické kondice.

Minulé léto jsi vstoupil do svazku manželského. Je manželka taky sportovní nadšenec jako ty? Pokud ano, tak určitě chodí na každý zápas a fandí ti 🙂

Manželka je taky sportovec, dlouho hrávala basket a vlastně to dotáhla dál než já, v dorosteneckém věku nakoukla do reprezentace. Na domácí zápasy chodí, ven jede, jen když je hezky. Podporuje mě, ale vzhledem k tomu, že jsem byl již několikrát vážně zraněný tak se hlavně bojí, aby se mi něco nestalo. A hlavně mě zakazuje hlavičkovat, říká, že to musí být hrozná rána 🙂

Hostování ti skončí v červnu. Už jsi přemýšlel, kam povedou tvoje kroky dál?

Přemýšlel, ale zatím je to otevřené. Možné je, že zůstanu v Moravanech, s trenérem Lorencem jsme se bavili i o dalším působení v Kyjově. A zvažuju i Rakousko, odkud přišla zajímavá nabídka.

Poslední otázka je tip na utkání se Sudoměřicemi?

Já netipuju, a už vůbec ne na vlastní tým, ale nic jiného než výhru neberu. Musíme si udobřit naše věrné fanoušky po blamáži se Ždánicemi.

Sestava: Toman, Drobilík, Selucký, Bilíček, Bařina – Vlachovský, Holeček, Měsíček M. (81. Měsíček L.), Kalinec, – Zbořil P., Hudec (76. Pintez).

Branky: Zbořil P., Kalinec, Vlachovský, Hudec

První dubnovou sobotu jsme na domácím hřišti přivítali Sudoměřice. Jejich jarní výsledky nepřipomínají velice povedené podzimní tažení a je vidět, že přes zimní přestávku opustilo kádr několik opor.

Hned ve třetí minutě se po krásné přihrávce Zbořila zjevil sám před brankářem Hudec, ale zakončení překombinoval. Slibný začátek. O několik minut později zahráli Sudoměřice rukou ve vlastním vápně, ale rozhodčí tuto nedovolenou hru nezpozorovali. Další povedená akce Zbořila však již vedla k zasloužené brance. Po samostatném úniku byl faulován hostujícím stoperem a sám se z nařízené penalty nemýlil 1:0. Po většinu času jsme měli míč na svých kopačkách a Sudoměřice prakticky k ničemu nepustili. Tato herní převaha se potvrdila ve 27. minutě, kdy po centru Vlachovského zakončil hlavou Kalinec 2:0. Hosté se k první vážnější situaci dostali až ve 29. minutě, když před naším vápnem fauloval Bilíček. Z následného přímého kopu letěl míč nedaleko naší branky, ale Tomana neohrozil. Hned o minutu později se mohlo skóre opět měnit v náš prospěch. Po trase Vlachovský – Holeček – Hudec letěl míč těsně vedle tyče a dobíhající Zbořil byl na dorážku krátký. Pět minut před koncem poločasu se podařil další pěkný únik Zbořilovi jenž vystřihl efektní přihrávku (pod sebe) na penaltu. Bohužel se tam nenacházel nikdo z našich hráčů. Další velká příležitost přišla ze standardní situace, kterou zahrával Vlachovský. Míč proletěl celým vápnem a přeletěl i překvapeného brankáře Sudoměřic. Odrazil se však od břevna mimo bránu. Tak skončil poločas 2:0.

Druhý poločas pokračoval tam kde skončil ten první a tak v 52. minutě zvýšil skóre Vlachvský 3:0. Jiskřičku naděje mohli v zápětí vykřesat hřáči Sudoměřic, když se nedohodl Měsíček s Tomanem a špatně odkopnutý míč uklidil do boční sítě hostující útočník. Za dalších šest minut všechny domácí příznivce uklidnil Hudec, který po individuální akci Měsíčka skvěle využil jeho přihrávky 4:0. Po tomto gólu se hosté trochu probudili a několik dobrých příležitostí jim zlikvidoval Toman. Větší možnosti však byli na naší straně, například když Pintez přetlačil domácí obranu a obral ji o míč. Tváří v tvář gólmanovi však ani nadvakrát neuspěl. Těsně před koncem ještě mohli Sudoměřice kosmeticky upravit výsledek, to špatně rozehrál Holeček, ale marnost svého počínání potvrdil jeden z útočníků střelou mimo bránu. Tak skončil zápas naším zaslouženým vítězstvím 4:0